Evropské dotace po roce 2027: Co čeká podnikatele, obce a Ústecký kraj?

Litoměřice, 21. září 2026 – Jak se promění evropské dotace po roce 2027 a co mohou připravované změny znamenat pro české firmy, města, obce i samotný Ústecký kraj? Právě budoucnosti evropského financování byla věnována veřejná debata, kterou 21. září v litoměřické Kávě s párou uspořádala Okresní hospodářská komora v Litoměřicích. Hostem večera byl europoslanec a předseda správní rady Nadačního fondu Kalich Alexandr Vondra.

Diskuse se zaměřila především na připravovaný víceletý finanční rámec Evropské unie pro období 2028–2034 a na to, jakým způsobem se může změnit systém evropské podpory. Debaty se účastnili také zástupci hospodářských komor a veřejnosti, kteří se ptali na konkrétní dopady připravovaných změn na podnikatelské prostředí a rozvoj regionu.

Nové období přinese změnu způsobu čerpání

Evropská unie v současnosti připravuje podobu dalšího sedmiletého rozpočtového období. Podle diskutovaných návrhů by se měla změnit nejen struktura evropských prostředků, ale také způsob, jakým budou jednotlivé země a regiony s financemi pracovat.

Významnější úlohu mají získat národní a regionální plány, zatímco v oblastech, jako je konkurenceschopnost, výzkum a inovace, se očekává větší míra přímé soutěže firem o evropské prostředky. Důležitým prvkem má být také financování navázané na předem stanovené cíle a milníky.

„Evropský rozpočet je sedmiletý a teď se jedná o tom, jak bude vypadat v letech 2028 až 2034. Nic není uzavřeno, jednání finišují,“ uvedl během debaty Alexandr Vondra. Zároveň připomněl, že konečná podoba rozpočtu bude výsledkem vyjednávání členských států a následně se promítne do konkrétních evropských pravidel a programů.

Příležitost i výzva pro české firmy

Významná část večera patřila otázce konkurenceschopnosti českých podniků. Jedním z připravovaných nástrojů je Evropský fond pro konkurenceschopnost, který by měl podporovat strategické oblasti evropského hospodářství.

Podle předsedy Krajské hospodářské komory Ústeckého kraje Františka Jochmana bude důležité, aby se k evropským prostředkům nedostávaly pouze největší evropské společnosti. Pro české hospodářství jsou podle něj zásadní také střední podniky, které by měly mít možnost zapojit se do evropských projektů a soutěží.

Mezi oblasti s potenciálem pro další rozvoj patří například IT, robotika, biotechnologie nebo obranný průmysl. Současně ale bude podle diskutujících nutné hledat evropské partnery a spojence, kteří budou podporovat české priority při vyjednávání budoucích programů.

Co změny znamenají pro Ústecký kraj?

Velká pozornost během debaty směřovala také k Ústeckému kraji, který prochází dlouhodobou transformací spojenou zejména s útlumem těžby uhlí a proměnou tradiční průmyslové základny.

Alexandr Vondra připomněl, že právě strukturálně postižené regiony patří mezi území, pro něž byly evropské podpůrné nástroje významnou měrou určeny. Diskutovalo se proto také o budoucnosti Fondu pro spravedlivou transformaci, který v současném období podporuje projekty v regionech zasažených odklonem od uhlí.

Podle Vondry samostatný fond v nové podobě evropského rozpočtu pokračovat nemá. O to větší význam proto bude mít nastavení českých priorit a způsob, jakým se do nového systému promítnou potřeby jednotlivých regionů.

Jako příklad konkrétního projektu, který současné evropské financování pomáhá realizovat, zazněl také geotermální projekt v Litoměřicích.

Připravenost projektů bude pro obce klíčová

Praktické otázky se týkaly také měst a obcí. Zazněla například otázka, jakým způsobem se mohou konkrétní investiční záměry samospráv dostat mezi priority budoucího financování.

Právě příprava projektů může být pro obce jednou z významných výzev. Vypracování projektové dokumentace často znamená náklady v řádu milionů korun a samosprávy přitom předem nemusí vědět, zda bude možné na realizaci projektu získat evropské prostředky.

V novém systému proto může být ještě důležitější připravovat projekty s dostatečným předstihem a aktivně je prosazovat do regionálních priorit. Významnou roli v tomto procesu mohou sehrávat kraj, Regionální stálá konference a další regionální struktury.

Pro Ústecký kraj zůstává důležitá spolupráce s Německem

Součástí debaty byla také přeshraniční spolupráce. Vzhledem k poloze Ústeckého kraje a jeho vazbám na sousední Sasko může být podle diskutujících právě spolupráce s Německem jednou z cest, jak potenciál evropských programů využívat.

Podle Alexandra Vondry mají přeshraniční programy pokračovat i v novém období a pro Ústecký kraj mohou představovat významný nástroj dalšího rozvoje.

Česko čeká ještě dlouhá příprava

Konečná podoba evropského financování pro období 2028–2034 zatím není definitivně stanovena. Vedle evropského vyjednávání bude důležitá také příprava českého národního plánu.

František Jochman během debaty upozornil, že jednotlivé resorty teprve formulují své priority, které budou následně potřeba propojit do společného rámce. Připravuje se také nový informační systém a systém plateb založený na plnění předem stanovených milníků.

To může znamenat, že přestože nové programové období formálně začne v roce 2028, praktické čerpání některých prostředků se může rozběhnout až později.

Debata ukázala potřebu připravovat se s předstihem

Veřejná debata v Kávě s párou ukázala, že otázka budoucnosti evropských dotací není pouze tématem evropské politiky. Přímo se dotýká podnikatelů, samospráv i dalšího rozvoje Ústeckého kraje.

„Chtěli jsme dát podnikatelům, představitelům měst a obcí i veřejnosti možnost dozvědět se přímo od člověka, který se evropské politiky aktivně účastní, jaké změny se připravují a na co se budeme muset připravit. Pro Ústecký kraj je otázka budoucího financování mimořádně důležitá, protože evropské prostředky mají významný podíl na jeho transformaci a rozvoji,“ uvedl Mgr. Zbyněk Pěnka, předseda Okresní hospodářské komory v Litoměřicích.

Okresní hospodářská komora v Litoměřicích bude téma dalšího vývoje evropského financování i nadále sledovat a přinášet svým členům a partnerům informace důležité pro podnikatelské prostředí v regionu.

Veřejná debata se uskutečnila za podpory Nadačního fondu Kalich, Asistenčního centra a Kooperativy.